h r o u d o k a p s
střípky z (nejen) rádiového orientačního běhu (nejen) v Brně a okolí

Textové zprávy zaměřené na výše uvedené; nepodepsané příspěvky jsou z vlastní bedny. Kdo chce odtud cokoli přejmout, nechť tak volně činí (slušný člověk cituje zdroj). Nenajdete-li zde to co hledáte, zkuste to u konkurence:
ardf.cz – český ROBFox-klub PrahaRadioklub OK1KYP PrahaRadioelektronika ChebTJ SZTM ROB LiberecSK ROB PardubiceSK Radiosport BíloviceJakub ŠromPavel Krejčí – fotogalerieROB ve světěorientační běh – ČSOSO-news – zpravodajství z OBLOB – lyžařský OBMTBO – cykloorienťákhorský OB & rogainingtrail orienteering

11. 5. 2019
Tak si jako Brňák říkám, kde se ti klucí americký mohli inspirovat?

6. 5. 2019
Dubnové mistrovství v nočním ROB a na dlouhé trati je jen pro starší a pokročilé, takže seriál národního žebříčku pro všechny kategorie zahájil na východním konci republiky Hrčavský vlk (pro zajímavost, stejně jako před šesti lety, kdy se běhalo přímo kolem Hrčavy, i letos další nároďák bude zase v západním cípu naší země). Tři různé závody, nejen pásmem a charakterem, ale i délkou i náročností. Docela bouřlivá diskuse se kolem nich rozjela na slovenském diskusním fóru a dovolím si se u jednotlivých závodů odpíchnout od věcí tam prezentovaných (kde se docela dobře ukazuje, jak může vypadat střet světa závodnického a pořadatelského).
Mistrovství ČR na krátké trati 2m: za mě dobrý, na to jak je prostor kopcovatý, tak to tam měřilo líp než leckde na rovině (i když buďme rádi, že slejvák přišel až v neděli, v sobotu byl les ještě suchý). Na druhou stranu časy prvních v různých kategoriích byly někde mezi krátkou a klasikou, vítězové v MD20 kolem 45 minut. Přelaďování nevadí, u půlminutových relací v tom nevidím problém. Kontroly stejného čísla v zákrytu (při cestě na náběhovou R3 člověk snadno natrefil 3, totéž i v případě 1 a R1) se ukázaly bát pastí na závodníky - tady je poučení pro příště jasné, takové kontroly je vhodné rozhodit, počet zmýlených byl opravdu větší než malý. Že nebyly odlišené lampiony, to je podle mě v pořádku - alespoň u nás modrý pruh obvykle mívají 2m lampiony při souběžném závodu na obou pásmech, ale ne rychlé kontroly při závodu na dvou frekvencích téhož pásma.
Mistrovství Slovenska ve sprintu: Zajímavé řešení se startem v centru soutěže a cílem jinde, ale pro závodníky dobré - karanténa na startu až půl hodiny po startu prvních, takže většina lidí vlastně mohla přijít na start jak chtěla, a s výjimkou pár prvních se závodníci vraceli z cíle až po odstartování všech, takže prakticky zase bez omezení (na dalších závodech by to nešlo, ale u sprintu se startem všech do hodiny ideál). Trať se tak nemusela motat v malém kousku lesa (jak bývá u sprintů leckdy zvykem), prostor pro pomalé a rychlé kontroly jasně oddělený, odlišný byl i charakter obou částí - "klikatý had" v prvním a "hnízdo kontrol" ve druhém kole. Že někde nebyl dodržený směrný čas pro sprint, z toho bych zásadní problém nedělal - na ME/MS se kvůli ustřeleným časům taky nic neruší, a že je to leckdy o hodně (chtěl jsem dát odkaz na sprint v Polsku 2013, ale tady už asi výsledky nenajdeme :o). Že byly některé obsluhy vidět na sto honů, to sprint fakt degraduje, a když některé navádějí přímo ke stojanu a jinde stojí na cestě a stojan je zašitý třicet metrů bokem, je z toho hra na náhodu. (Ale mezi námi, i když máme výhrady: buďme rádi že obsluhy máme, je to nevděčná otrocká práce.)
Klasická trať 80m: pro někoho třešnička na dortu, pro jiného noční můra. Kdo čekal klasiku na hodinu, rychle přišel o iluze - ale tady souhlasím se stavitelem, že podobný "horský ROB" může být i letos na Evropě, tak si to vyzkoušejme (pokud jde o české závody, v západních ani jižních Čechách už na to terén mít nebudeme), a kdo se na Evropu nepodívá (jasně, nění každý reprezentant), může s hrdostí v hlase vyprávět, jak tady přežil nejtěžší závod roku - je to klasická trať na nároďáku, závod 1. stupně, tak co? Co jsem teda taky nepochopil, byl startovní koridor - proč po cestě do kopce šly jen D20 a všichni ostatní po vrstevnicové cestě, která naváděla do prostoru posledních(?) kontrol, takže čím dřív z ní člověk odbočil a ohnul to nahoru až úplně zpátky, tím líp...? Určitě tu šla postavit podobně dlouhá a obtížná trať se startem jinde a logickým náběhem do prostoru - tady se láme ta tenká hranice mezi těžkou a zákeřnou tratí.
Co si nemyslím, že na závodech mohli pořadatelé kdovíjak vydělat. Jasně, na jedné straně startovné, dotace, sponzoři - ale kdo někdy sháněl, ví že taková dotace od kraje a příspěvky od sponzorů leckdy stojí zatraceně hodně úsilí a hlavně času, který člověk kolikrát nemá. Takže má-li pořadatel tyhle položky mezi příjmy, přeju mu je, tady není co závidět. Jasně, nebyly výdaje za dopravu, když se na start chodilo pěšky, ale jaké mohly být výdaje za mapu? Odhadem tak třináct kiláků horského lesa, to je v dnešní době mapování za tisíce eur, v českých korunách i pár stovek tisíc - tady nevím zda se pořadatelé na mapě osobně podíleli, ale i kdyby ne, zadarmo ji měli asi sotva, orienťák není charita a normálně se mapy kupujou. A že jsme na startu čekali v děšti - ano, vybrali jsme si outdoorový sport. Když vím do jakého terénu jedu a předpověď byla s deštěm na oba dny, tak si prostě vezmu deštník nebo pláštěnku, igelit na sednutí, nějakou vrstvu navíc ať neklepu kosu. Jistě, čekat na startu v dešti není příjemné, ale jak říká tuším norské(?) přísloví, není špatné počasí, je jen špatné vybavení... (Mimochodem, mám pocit že některé plachty, pod kterými se lidé na startu schovávali, poskytli právě pořadatelé.) Rozstrkání ubytování závodníků na tři různá místa (když potřebná kapacita na jednom místě prostě není) taky není žádná výhra, ale starosti navíc, a smekám že domluvili jáídlo na Oáze i dole ve vsi. No a když se vrátím k těm sponzorům, tak jejich příspěvky šly v nemalé míře do tomboly, aby šanci si odtud něco odvézt měli všichni, i ti co neaspirují na místa na stupních vítězů.
No, myslím že už bylo napsáno dost... Mistry ČR na krátké trati jsou v hlavních kategoriích Bětka Léharová (2. Bžatková, 3. Jansová) a Karel Fučík (2. Léhar, 3. O. Šimáček), mistry Slovenska ve sprintu opět Léharová (2. Fučíková, 3. Voráčková) a Ondra Šimáček (2. Kuriak, 3. M. Šimáček) a drsnou klasiku nejlépe zvládli Hanka Fučíková (2. Léharová, 3. Voráčková) a opět Šimáček (2. Kuriak, 3. Gomzyk). Kompletní výsledky (kdo se na klasice vešel pod sto minut :o) i s mapami v originálním rozlišení (4,7 MB) jsou na stránkách soutěže, pro skromnější jsou tady mapy jednotlivých závodů: KT 2m + sprint (685 kB), klasika 80m (1027 kB).


7. 4. 2019
Kdo se nebál do hlubokých údolí a strmých svahů při oblastce před týdnem (viz níže), mohl to brát jako dobrý trénink na středomoravské krpály (název "krpály" sice i letos zůstává bílovickému nároďáku v České Kanadě, ale proti tomuto to bude skoro rovinka :o). Mistrovství ČR v nočním ROB dalo vzpomenout na první etapu čtyřdenních 2015, tentokrát stačil zhruba dvoutřetinový prostor (viz mapu, 314 kB), ale s kopce na kopec to bylo stejně. Délky tak akorát, ve většině kategorií vítězné časy kolem hodiny; mužskou kategorii tentokrát zcela ovládli borci z Pardubic v pořadí Martin Šimáček, Ondra Šimáček a Kuba Lněnička, mezi ženami si "domácí" zopakovaly těsný souboj z minulého týdne, Míša Marečková coby vítězka D20 (před Bárou Matouškovou a Martinou Jansovou) těsně prohrála s Pavlou Hažmukovou v D35 (stejnou trať s hlavní kategorií měli i mužští veteráni v M40, ale tady by vítěz ve dvacítkách tak stěží uzavřel první desítku).
Mistrovství ČR na dlouhé trati se asi leckomu vryje do paměti pěkně hnědou mapou (475 kB). Ústřední údolí s dvěstěmetrovými svahy a řada bočních, oddělujících jednotlivé kopce a hřebeny - tady každé stoupání navíc znamenalo dlouhé minuty a na dvoumetru i dobří borci nabírali ztráty, které se v druhé půli trati při vší snaze dohnat nedaly. Pod stupni vítězů tak zůstali Oma i Fučík (mezi ně se ještě vmáčkl Míra Baxa) a medaile si rozdělili mlaďoši, Ondra Šimáček tři minuty před Martinem Kincem, třetí Martin Šímáček už ztrácel přes čtvrt hodiny. Naproti tomu ženské kategorii vládly maminy, po dvoumetru vedla o 4 minuty Hanka Fučíková, ale Lucka Matulová dokázala na osmdesátce ztrátu smazat a ještě tři minuty přidat, bronz brala též už s velkou ztrátou Míša Marečková.
Co další kategorie? D19 na nočním zachraňovala věkem čtrnáctka Jarča Hažmuková, které tak k výhře stačilo doběhnout, na dlouhé si pak pro výhru přijela Sophia Lilgová; v D35 ovládla Pavla Hažmuková oba závody, v D50 Dáša Skřivanová a Renata Čadová, v D60 Sandra Látalová a Alenka Pátková. Mezi juniory byl prakticky bez konkurence Tomáš David, i tady ale máme na bedně dorosteneckou stopu, na dlouhé se na bronzový stupeň prosadil Jáchym Hažmuk; mistry v M40 jsou Michal Klíž a Zbyněk Žáček (i na dlouhé měli "mladí veteráni" shodnou trať s M20 a i zde by se veteránský vítěz tak akorát vešel do desítky), v M50 v obou závodech Jirka Mareček a tituly v M60 putují přes hranice zásluhou Joža Fekiače a Pétera Dékányho. Kompletní výsledky s mezičasy a mapou s tratěmi, jakož i další informace hledejte na stránce závodů.

Po studeném dešti tři týdny předtím bylo na druhou jihomoravskou oblastku v ROB slibováno teplo a slunečno a naštěstí to vyšlo v plné parádě. Do už poněkud oběhaného lesa nad Bílým potokem letos přijelo o něco méně lidí než do Útěchova, Pardubáky možná pořadatel úspěšně odradil loňským klouzáním do zasněženého údolí (spíš ale měli v nedalekém Bělči akci reprezentace a možnost si zaběhnout s nimi), prověřit připravenost domácích borců po zimě však opět přijela výprava ze Slovenska. Těm svahům s převýšením 150 metrů se tratě nevyhnuly ani letos, tentokrát hned v prvním závodě na 80 m i s jedním ideálním postupem přímo dnem údolí (ale co jsem tak pochytil, málokdo tudy šel). Dvoumetr pak už byl koncipován oddychově, jako krátký závod s menším převýšením, ale kontroly na rozplizlých vrcholcích leckoho povodily po celém lese. Dvojku, zamýšlenou pro většinu tratí jako doběhovou (viz mapu s tratěmi, 720 kB), brali skoro všichni jako první nebo druhou a k majáku pak leckdo přibíhal po silnici (i když byl vystrčený do lesa právě proto, aby se po silnici nedobíhalo).
V hlavních kategoriích prakticky neměli konkurenci Míša Marečková a Martin Kinc; s Míšou běhala nastejno Pavla Hažmuková v D35, Martinovi pak v prvním závodě šlapal na paty Ondra Stehlík (i při rozdílném pořadí rozhodl prakticky jediný postup 3-4) a ve druhém pak zachránil čest mlaďochů, jinak by všechny pokořil šedesátník Jirka Mareček. Výsledky a další informace máte na stránce pořadatelů, včetně odkazu na fotogalerii, které Pavel věnoval jednu bezesnou noc, aby v úterý ráno byla na světě.


28. 3. 2019
Zimní ligy končí, regulérní orienťácká sezóna se rozjíždí - v půli března lákají na sever Čech tradiční Jarní skály. Co na tom, že prostor je notoricky známý (a v posledních letech je v mapě recyklován podklad z mistrovství ČR 2012, tedy s chybějícími skalami menšími než půldruhého metru), tenhle typ terénu se neoběhá. Tratě hlavních kategorií zavedly běžce až do roklí nad Skokovy s postupy na volbu i houbařinkou v detailním výřezu (viz víkendový přehled na o-news), kratší se pak spokojily s lesem před a za silnicí na Dobšice (viz mapu, 320 kB). Hlavní kategorie vyhráli Štičková a Švéd Regborn, kompletní výsledky jsou na ORISu.

Pár předjarních postřehů od národního dopravce: Nedosti na loňských změnách, České dráhy se rozhodly totálně zjančurizovat a s velkou slávou zavedly "jednodušší a přehlednější" systém pouhých tří typů jízdenek, který má akorát tu drobnou vadu na kráse, že člověk nemůže dopředu vědět, kolik ho cesta bude stát. Dřív byla zdánlivě komplikovaná široká nabídka možností, ale s jasně danými ceníky a když se v nich člověk zorientoval, mohl si dobře spočítat (podle toho kdy, kam a s kým jede) zda se mu vyplatí jízdenka obyčejná, včasná nebo akční (případně jejich kombinace na dílčí úseky cesty) nebo pro víc lidí třeba skupinová víkendová - dnes si můžete počítat co chcete, cenu se stejně dozvíte až při nákupu (po dvou měsících zkušeností lze říci, že její výše se plusmínus neliší od cen dřívějších typů jízdenek, jen prostě není fixní). Takže cestu tam a zpět (stejnou trasou, stejný počet kilometrů) můžete jet za dvě různé ceny - a nejde jen o čas nákupu a obsazenost vlaků, ale třeba prostě jen o to, zda si jízdenku kupujete na nádraží (kde automaticky můžete dostat zvýhodněnou) nebo ve vlaku při cestě z neobsazené stanice (kde průvodčí nezbývá než s omluvou konstatovat, že vám může vydat jen flexi základní, protože možnost vydat ve vlaku zvýhodněnou ještě v systému není zavedená).
Na podzim tu byla zmíněna "neprůstřelnost" v e-shopu, kde aplikace po člověku žádá zadání času jízdy (a mimochodem také jména cestujícího, v případě společné jízdenky aspoň jednoho jména, a na vygenerovaném PDF pak máte důrazné upozornění, že jízdenka je nepřenosná - proboha proč tohle omezení, hrají si dráhy na letadla?). Podle zadaného času pak stroj vyhledá nejvýhodnější spojení - zadejte Brno-Liberec, 12.30 a vyplivne vám to panter ve 12.53 s 8 minutami na přestup v Pardubicích. Nechcete riskovat málo času na přestup, chcete mít rezervu a jet raději railjetem ve 12.37? No, chtít můžete, ale stroji to nevnutíte - můžete leda rozdělit cestu a koupit si extra jízdenku do Pardubic a druhou na cestu dál (v součtu o něco dražší než by stála jedna na celou trasu), anebo se jednoduše vykašlat na slavné nakupování přes internet, dojít na nádraží a tam v pohodě dostanete lístek bez fixace na konkrétní vlaky a za tu dobrou cenu na celou trasu. Mimochodem, prý i v e-shopu je ta možnost zvolit si jízdenku jen na daný den (bez přesného času) - sorry, pokud je, tak dovedně ukrytá. :o(
Abych ale jen nekritizoval, zakončím to pozitivně - co je teď docela pružné, je vracení jízdenek. Koupené přes internet až do 15 minut před odjezdem (to už platí dlouho pro jízdenky na konrétní vlak, jinak do půlnoci předchozího dne) a koupené na pokladně též do půlnoci dne předcházejícího dni jízdy, nebo do 30 minut po zakoupení jízdenky s vratkou v plné výši; pokud není splněna ani jedna z těchto podmínek, lze jízdenku vrátit také, ale se stokorunovým stornopoplatkem.

10. 3. 2019
Huumuus... První jihomoravská oblastka v ROB dala vzpomenout na liják v Rozdrojovicích nebo sníh v Soběšicích. Tentokrát vlastně "jen" mrholilo, zato souvisle až do odpoledne. Mokrý les, klouzačka na svazích, bahno na cestách a dvě poctivé klasiky - jasně, kratší, jak to tak na oblastních dvojzávodech bývá, ale za daných podmínek to úplně stačilo, leckomu se pobyt v lese trochu protáhl a někomu úplně stačil první dvoumetr. Každopádně díky Mirkovi Látalovi a spol., že si to odmokli od rána, odmrzli na startocíli, zatímco my jsme byli aspoň v pohybu, a když i poslední spěchali do tepla, oni vyráželi ještě vše stáhnout. Inu úděl pořadatelů.
Na webu Radiosportu máte mapy s tratěmi: 2 m, 80 m, kdo co bral najdete v pokynech (záloha tady /525 kB/ s 3/2 trochu ujetou) a výsledky taky budou.



Hroudokaps předchozích měsíců: archív 2019 (Skiliška /leden/), archív 2018 (RBK Cup /listopad/, akademické mistrovství ČR v ROB, Pohár přátelství + mistrovství ČR v ROB /říjen/, West Cup /září/, 4 dny ROB, Mistrovství Evropy žáků a dorostu v ROB /červenec/, Svitavy 2018, Travelling Fox Race /červen/, Bílovické krpály /květen/, a další ...)
Hroudokaps předchozích let: archív 2017, archív 2016, archív 2015, archív 2014, archív 2013, archív 2012, archív 2011, archív 2010, archív 2009, archív 2008, archív 2007, archív 2006, archív 2005, archív 2004, archív 2003, archív 2002
 


 
  Kontakt: Petr Hrouda (ROB: GBM6903, OB: VBM6900)
  d 539012771, z 549494474, m 607534211, e-mail hrouda@ardf.cz

  Místo na serveru poskytl Fox-klub Praha, www.foxklub.cz