h r o u d o k a p s
střípky z (nejen) rádiového orientačního běhu (nejen) v Brně a okolí
2 0 1 9

Toto je archív. Toužíte-li po aktuálních informacích anebo po "vizitce" Hroudokapsu, přejděte na titulní stránku.


7. 4. 2019
Kdo se nebál do hlubokých údolí a strmých svahů při oblastce před týdnem (viz níže), mohl to brát jako dobrý trénink na středomoravské krpály (název "krpály" sice i letos zůstává bílovickému nároďáku v České Kanadě, ale proti tomuto to bude skoro rovinka :o). Mistrovství ČR v nočním ROB dalo vzpomenout na první etapu čtyřdenních 2015, tentokrát stačil zhruba dvoutřetinový prostor (viz mapu, 314 kB), ale s kopce na kopec to bylo stejně. Délky tak akorát, ve většině kategorií vítězné časy kolem hodiny; mužskou kategorii tentokrát zcela ovládli borci z Pardubic v pořadí Martin Šimáček, Ondra Šimáček a Kuba Lněnička, mezi ženami si "domácí" zopakovaly těsný souboj z minulého týdne, Míša Marečková coby vítězka D20 (před Bárou Matouškovou a Martinou Jansovou) těsně prohrála s Pavlou Hažmukovou v D35 (stejnou trať s hlavní kategorií měli i mužští veteráni v M40, ale tady by vítěz ve dvacítkách tak stěží uzavřel první desítku).
Mistrovství ČR na dlouhé trati se asi leckomu vryje do paměti pěkně hnědou mapou (475 kB). Ústřední údolí s dvěstěmetrovými svahy a řada bočních, oddělujících jednotlivé kopce a hřebeny - tady každé stoupání navíc znamenalo dlouhé minuty a na dvoumetru i dobří borci nabírali ztráty, které se v druhé půli trati při vší snaze dohnat nedaly. Pod stupni vítězů tak zůstali Oma i Fučík (mezi ně se ještě vmáčkl Míra Baxa) a medaile si rozdělili mlaďoši, Ondra Šimáček tři minuty před Martinem Kincem, třetí Martin Šímáček už ztrácel přes čtvrt hodiny. Naproti tomu ženské kategorii vládly maminy, po dvoumetru vedla o 4 minuty Hanka Fučíková, ale Lucka Matulová dokázala na osmdesátce ztrátu smazat a ještě tři minuty přidat, bronz brala též už s velkou ztrátou Míša Marečková.
Co další kategorie? D19 na nočním zachraňovala věkem čtrnáctka Jarča Hažmuková, které tak k výhře stačilo doběhnout, na dlouhé si pak pro výhru přijela Sophia Lilgová; v D35 ovládla Pavla Hažmuková oba závody, v D50 Dáša Skřivanová a Renata Čadová, v D60 Sandra Látalová a Alenka Pátková. Mezi juniory byl prakticky bez konkurence Tomáš David, i tady ale máme na bedně dorosteneckou stopu, na dlouhé se na bronzový stupeň prosadil Jáchym Hažmuk; mistry v M40 jsou Michal Klíž a Zbyněk Žáček (i na dlouhé měli "mladí veteráni" shodnou trať s M20 a i zde by se veteránský vítěz tak akorát vešel do desítky), v M50 v obou závodech Jirka Mareček a tituly v M60 putují přes hranice zásluhou Joža Fekiače a Pétera Dékányho. Kompletní výsledky s mezičasy a mapou s tratěmi, jakož i další informace hledejte na stránce závodů.

Po studeném dešti tři týdny předtím bylo na druhou jihomoravskou oblastku v ROB slibováno teplo a slunečno a naštěstí to vyšlo v plné parádě. Do už poněkud oběhaného lesa nad Bílým potokem letos přijelo o něco méně lidí než do Útěchova, Pardubáky možná pořadatel úspěšně odradil loňským klouzáním do zasněženého údolí (spíš ale měli v nedalekém Bělči akci reprezentace a možnost si zaběhnout s nimi), prověřit připravenost domácích borců po zimě však opět přijela výprava ze Slovenska. Těm svahům s převýšením 150 metrů se tratě nevyhnuly ani letos, tentokrát hned v prvním závodě na 80 m i s jedním ideálním postupem přímo dnem údolí (ale co jsem tak pochytil, málokdo tudy šel). Dvoumetr pak už byl koncipován oddychově, jako krátký závod s menším převýšením, ale kontroly na rozplizlých vrcholcích leckoho povodily po celém lese. Dvojku, zamýšlenou pro většinu tratí jako doběhovou (viz mapu s tratěmi, 720 kB), brali skoro všichni jako první nebo druhou a k majáku pak leckdo přibíhal po silnici (i když byl vystrčený do lesa právě proto, aby se po silnici nedobíhalo).
V hlavních kategoriích prakticky neměli konkurenci Míša Marečková a Martin Kinc; s Míšou běhala nastejno Pavla Hažmuková v D35, Martinovi pak v prvním závodě šlapal na paty Ondra Stehlík (i při rozdílném pořadí rozhodl prakticky jediný postup 3-4) a ve druhém pak zachránil čest mlaďochů, jinak by všechny pokořil šedesátník Jirka Mareček. Výsledky a další informace máte na stránce pořadatelů, včetně odkazu na fotogalerii, které Pavel věnoval jednu bezesnou noc, aby v úterý ráno byla na světě.


28. 3. 2019
Zimní ligy končí, regulérní orienťácká sezóna se rozjíždí - v půli března lákají na sever Čech tradiční Jarní skály. Co na tom, že prostor je notoricky známý (a v posledních letech je v mapě recyklován podklad z mistrovství ČR 2012, tedy s chybějícími skalami menšími než půldruhého metru), tenhle typ terénu se neoběhá. Tratě hlavních kategorií zavedly běžce až do roklí nad Skokovy s postupy na volbu i houbařinkou v detailním výřezu (viz víkendový přehled na o-news), kratší se pak spokojily s lesem před a za silnicí na Dobšice (viz mapu, 320 kB). Hlavní kategorie vyhráli Štičková a Švéd Regborn, kompletní výsledky jsou na ORISu.

Pár předjarních postřehů od národního dopravce: Nedosti na loňských změnách, České dráhy se rozhodly totálně zjančurizovat a s velkou slávou zavedly "jednodušší a přehlednější" systém pouhých tří typů jízdenek, který má akorát tu drobnou vadu na kráse, že člověk nemůže dopředu vědět, kolik ho cesta bude stát. Dřív byla zdánlivě komplikovaná široká nabídka možností, ale s jasně danými ceníky a když se v nich člověk zorientoval, mohl si dobře spočítat (podle toho kdy, kam a s kým jede) zda se mu vyplatí jízdenka obyčejná, včasná nebo akční (případně jejich kombinace na dílčí úseky cesty) nebo pro víc lidí třeba skupinová víkendová - dnes si můžete počítat co chcete, cenu se stejně dozvíte až při nákupu (po dvou měsících zkušeností lze říci, že její výše se plusmínus neliší od cen dřívějších typů jízdenek, jen prostě není fixní). Takže cestu tam a zpět (stejnou trasou, stejný počet kilometrů) můžete jet za dvě různé ceny - a nejde jen o čas nákupu a obsazenost vlaků, ale třeba prostě jen o to, zda si jízdenku kupujete na nádraží (kde automaticky můžete dostat zvýhodněnou) nebo ve vlaku při cestě z neobsazené stanice (kde průvodčí nezbývá než s omluvou konstatovat, že vám může vydat jen flexi základní, protože možnost vydat ve vlaku zvýhodněnou ještě v systému není zavedená).
Na podzim tu byla zmíněna "neprůstřelnost" v e-shopu, kde aplikace po člověku žádá zadání času jízdy (a mimochodem také jména cestujícího, v případě společné jízdenky aspoň jednoho jména, a na vygenerovaném PDF pak máte důrazné upozornění, že jízdenka je nepřenosná - proboha proč tohle omezení, hrají si dráhy na letadla?). Podle zadaného času pak stroj vyhledá nejvýhodnější spojení - zadejte Brno-Liberec, 12.30 a vyplivne vám to panter ve 12.53 s 8 minutami na přestup v Pardubicích. Nechcete riskovat málo času na přestup, chcete mít rezervu a jet raději railjetem ve 12.37? No, chtít můžete, ale stroji to nevnutíte - můžete leda rozdělit cestu a koupit si extra jízdenku do Pardubic a druhou na cestu dál (v součtu o něco dražší než by stála jedna na celou trasu), anebo se jednoduše vykašlat na slavné nakupování přes internet, dojít na nádraží a tam v pohodě dostanete lístek bez fixace na konkrétní vlaky a za tu dobrou cenu na celou trasu. Mimochodem, prý i v e-shopu je ta možnost zvolit si jízdenku jen na daný den (bez přesného času) - sorry, pokud je, tak dovedně ukrytá. :o(
Abych ale jen nekritizoval, zakončím to pozitivně - co je teď docela pružné, je vracení jízdenek. Koupené přes internet až do 15 minut před odjezdem (to už platí dlouho pro jízdenky na konrétní vlak, jinak do půlnoci předchozího dne) a koupené na pokladně též do půlnoci dne předcházejícího dni jízdy, nebo do 30 minut po zakoupení jízdenky s vratkou v plné výši; pokud není splněna ani jedna z těchto podmínek, lze jízdenku vrátit také, ale se stokorunovým stornopoplatkem.

10. 3. 2019
Huumuus... První jihomoravská oblastka v ROB dala vzpomenout na liják v Rozdrojovicích nebo sníh v Soběšicích. Tentokrát vlastně "jen" mrholilo, zato souvisle až do odpoledne. Mokrý les, klouzačka na svazích, bahno na cestách a dvě poctivé klasiky - jasně, kratší, jak to tak na oblastních dvojzávodech bývá, ale za daných podmínek to úplně stačilo, leckomu se pobyt v lese trochu protáhl a někomu úplně stačil první dvoumetr. Každopádně díky Mirkovi Látalovi a spol., že si to odmokli od rána, odmrzli na startocíli, zatímco my jsme byli aspoň v pohybu, a když i poslední spěchali do tepla, oni vyráželi ještě vše stáhnout. Inu úděl pořadatelů.
Na webu Radiosportu máte mapy s tratěmi: 2 m, 80 m, kdo co bral najdete v pokynech (záloha tady /525 kB/ s 3/2 trochu ujetou) a výsledky taky budou.


21. 2. 2019
Tuto prosbu obdržely sportovní svazy z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy - a lze se s ní ztotožnit, jde o principy, které by neměly být porušovány. Argument, že "se to normálně dělá", neobstojí - je to asi stejně normální jako "vajglové zahrádky" na zastávkách veřejné dopravy.

22. 1. 2019
Jako každý rok je prvním závodem sezóny ROB liberecká Skiliška. Prostory střídá po pár letech, než se úplně vyběhají a je čas přesunout jinam - letos již po několikáté v Bedřichově. Za ideálních podmínek, dostatku sněhu a slunečné oblohy, přitom s teplotami pár stupňů pod nulou, sice pár dní po vichrech co kácely stromy, ale o víkendu již bez problémů - dík do Jizerek za rychlou prořezávku, kde to bylo potřeba.
Dík dne ale patří Martině za nahození vykopnuté antény na čtyřce, co na tom že sama si v lese pobyla dvě a půl hodiny, když zachránila samotný závod. I tak byla druhá za Bárou, mezi chlapy pak v čase o hodinu lepším vyhrál Míra Baxa mladší před Mírou Vosmíkem - výsledky se objeví v kalendáři ROB. Na závod tohoto typu stačí i síť stop, kterou okolí Bedřichovas nabízí (viz mapu s tratí /370 kB/), doplněná o protaženou, leč neposypanou silnici (kontrola 3 byla u ní, zákres trochu ulétl), která se dala využít i na postupy, lyžařů po ní jezdilo stejně víc než aut.
Díky Hrochovi za stavbu letošní trati a one-man-service při vlastním závodě (start / odnos věcí / cíl), jakož i za večerní etapu v Hrochopivovaru. Tak zase za rok, až napadne sníh. :o)