h
r o u
d o k
a p s
střípky z (nejen) rádiového orientačního běhu (nejen) v Brně a okolí
2 0 1 6
Toto je archív. Toužíte-li po aktuálních informacích anebo po "vizitce" Hroudokapsu, přejděte na titulní stránku.
4. 12. 2016
Včerejší večer představil světu nejlepší české orienťáky roku 2016, zatímco sportovce roku v ROB známe již od minulého týdne. O ovace se v Pardubicích podělili zástupci pěti oddílů, některé další úspěšné kluby vyšly naprázdno, ale na všechny se asi zkrátka dostat nemohlo...
V hlavní kategorii asi nebylo moc pochyb o tom, kteří tři se postaví na pódium, ale v jakém pořadí, nad tím visel velký otazník. Jakub Oma i Karel Fučík si přivezli z MS kompletní medailovou sestavu, bude v očích hlasujících víc Karlovo zlato ze sprintu nebo Kubova klasika? Nebo se anketa dočká po čase ženské vítězky? Miška Omová naskočila v půli sezóny, aby pomohla týmu, a vyšlo to parádně: dvě zlaté, jedno stříbro, tedy ještě hodnotnější kovy než mají kluci, ale nebude přece jen hrát proti ní to, že mimo MS letos vlastně nic neběžela? Asi hrálo, Miška bere třetí místo, a mezi kluky už to je věc popularity, které má Karel zřejmě dlouhodobě nejvíc: 1. Fučík, 2. Oma, 3. Omová.
Juniorská kategorie takřka kopíruje loňské výsledky: Bílovicím chybí jediné místo na pódiu, ale zase to nejcennější, které obhajuje Martin Šimáček. Druhá Kačka Bžatková už také ví jak chutná ocenění (oproti loňsku o stupínek výš), naproti tomu Vojta Bžatek je mezi nejlepšími juniory nováčkem. Na rozdíl od obou předchozích ale on má ještě dva juniorké roky před sebou.
Že dvě zlaté z MS vynesou titul nejlepší veteránky Pavle Hažmukové, to se asi dalo čekat. Ale kdo za ní - bude zlato Jany Omové víc než dvě další medaile Tondy Šindelky? Nebyly, na Janu dokonce ani v první trojici nezbylo místo - mladším veteránům to i letos hlasující házeli víc, a tak si pro bronz jde Jitka Šimáčková. Řeklo by se že "jen" za jeden bronz z MS, kterému ale předcházely dvě "bramborové" (však o nich taky na vyhlášení něco zaznělo), prostě vyrovnanost se cení.
Jana nakonec nemusí být smutná, velkým zadostiučiněním je pro ni určitě titul závodu roku pro turnovské mistrovství na klasické trati; o tento tirul se letos ale TJ Turnov musí podělit s pražským Foxklubem - však jejich Pohár přátelství máme také ještě v živé paměti. A lze jen dodat: oba závody byly fakt dobré.
Pro Foxklub to navíc není jediný triumf - na objev letos nestačí medaile z žákovského ME, dokonce ani zlato Jakuba Křena, ale hlasující víc ocenili jedenáctku, co se prosadila mezi čtrnáctkami: objevem roku je Bětka Sobotová.
9. 11. 2016
Krátce z brněnského orienťáku po skončení oficiální sezóny: zatímco OBliga začala sprintem na výstavišti, na Stránské skále proběhl další z pohodových ISOBů (na zemi i pod zemí, vizte mapu :o).
(zase o deset dní později...)
Na přátelským Přáteláku je moc člověků, v lese jsem se mámě ztratil je mi do breku ... tak tahle písnička na Přáteláku nezazněla dokonce ani na vyhlášení, zato do breku leckomu bylo hlavně při sobotním dvoumetru. Horský terén, mokrý les (i když nikterak zapráskaný a skalnatým partiím se tratě také vyhnuly) a pro některé kategorie dost dlouhé tratě udělaly z předposledního závodu celostátní sezóny zároveň jeden z nejtvrdších. Na druhou stranu páteční osmdesátka byla pro změnu jednou z nejkratších klasik a podobné časy si závodníci připsali i v nedělním foxoringu, který byl nejen mistrovstvím republiky, ale rozhodl o celkových výsledcích Poháru Přátelství (byť v řadě kategorií bylo prakticky rozhodnuto už po dvoumetru, "drobné" odstupy v dalších dvou závodech moc neřešily) a nakonec i o konečném pořadí v národním žebříčku ČR.
Zatímco v některých kategoriích o pozicích na stupních vítězů nerozhodoval ani tak čas, jako spíš komu chybí kolik kontrol ze sobotního závodu, v hlavní mužské to byl boj o sekundy. Po osmdesátce Karel Fučík vedl o dvě minuty, na dvoumetru ovšem od Ondry Šimáčka dostal čtyři a bylo otázkou, zda dokáže tuto ztrátu ve foxoringu smazat - řekněme rovnou že dokázal, druhý Šimáček celkově zaostal o 15 sekund, zatímco třetí Lněnička už ztrácí 25 minut. Naopak mezi ženami to bylo překvapivě jednoznačné představení Zuzky Myslivečkové (18 minut před Bětkou Léharovou a 21 před Hankou Fučíkovou), překvapivé tím spíš že Zuzka v posledních letech rodioorienťáku moc nedala, ale kdo umí... Navíc její triumf nebyl založen jen na čtvrthodinovém náskoku z dvoumetru, i v dalších závodech si připsala relativně těsná druhá místa.
Dále už stručně, v oatatních kategoriích se po třech závodech mohli radovat Johana Klecová (D12), Petra Liďáková (D14), Anna Sobotková (D16), Kateřina Bžatková (D19), Pavla Hažmuková (D35), Dagmar Skřivanová (D50), Eliška Voráčková (D60), Šimon Hrouda (M12), Vojtěch Sobotka (M14), Vilém Hrubý (M16), Martin Kinc (M19), Zbyněk Žáček (M40), Jozef Šimeček (M50), Jaromír Baxa (M60) a Pavel Šrůta (M70, ten ale bez jednoho závodu).
Co dodat? Foxklubáci pojali 40. ročník jako dobrý důvod pro ohlédnutí (retrospektiva na stěnách vedle aktuálních informací), připomenutí "otců zakladatelů" při prvním vyhlášení a kulturní vložku při druhém. Nelze než říci: oslava se vydařila a současný tým pořadatelů je příslibem, že o dalších čtyřicet ročníků se nemusíme bát. :o) Vše podstatné je na stránkách soutěže a tady jsou ukázky map s tratěmi: pátek (451 kB), sobota (481 kB), neděle (475 kB).
26. 10. 2016
O deset dní později, ale přece:
Důstojný terén našel pro své konání vrcholný závod domácí sezóny v ROB - mistrovství České republiky na klasických tratích. Prostor na okraji Ralské pahorkatiny (kde se před dvěma roky sešli na domácím šampionátu čeští orienťáci), pískovcová oblast s výstupy sopečných vyvřelin, dobře běhatelný borůvkový les střídaný prudkými svahy a kamenitými vrcholy. Nejhrozivější kopce zašrafované jako zakázané prostory, to bylo pro leckoho příjemné zjištění hned na startu, když dostal do ruky závodní mapu. I tak čekal na všechny docela záhul...
Tím se dostáváme k tratím - kopcovité, leč zdařilé. Co byste taky čekali od Jakuba Omy v roli stavitele, že? Nutno říci, že Kubovi se povedly dvě věci: (1) rozdělit jednotlivým kategoriím tratě s rychlými nebo pomalými vysílači - každá tak měl jen jednu frekvenci bez nutnosti přelaďování; (2) i když start a cíl byly v obou případech relativně nedaleko (zhruba 1 km od sebe) a tratě tak v zásadě tvořily "oblouk" po nebo proti směru hodin, nebylo pořadí jednoznačné ani při čtyřech kontrolách a přeběhy nabízely zajímavé volby postupů, na kterých se dalo získat nebo ztratit. A zásadní zjištění ze sobotního závodu: dvoumetr měří, i když je kontrola dole pod kopci - jen je potřeba tomu věřit. :o)
Základní informace: stránky závodů, mapy s tratěmi: sobota (414 kB), neděle (412 kB).
Velkých návratů není nikdy dost - zatímco na mistrovství světa se po několikaleté odmlce představila v plné parádě Míša Omová, domácí šampionát o měsíc později si podmanila další "ztracená dcera českého radioorienťáku" Pavla Horová. Už to dávno není ta "mladá holka, co neumí dvoumetry", a tak na obou pásmech odsoudila ke stříbru Lenku Voráčkovou, k bronzu pak Šárku Jelínkovou (2m) a Bětku Léharovou (80m). I mezi muži hlavní kategorii ovládla nastupující generace - dvoumetr Ondra Šimáček, osmdesátku Kuba Šrom; oba ke svým titulům přidali i medaili na opačném pásmu, přičemž na stupních vítězů je doplnili Michal Voráček (2. na 2m) a Aleš Hamák (3. na 80m).
Z dalších kategorií stručně anebo přehled čerstvých mistrů republiky: D12 Johana Klecová (oba závody), D14 Sofia Lilgová (2m) a Alžběta Sobotová (80m), D16 Daniela Trpáková (2m) a Anna Sobotková (80m), D19 Kateřina Bžatková (oba závody), D35 Pavla Hažmuková (2m) a Pavla Heřmánková (80m), D50 Anna Šimečková (2m) a Dagmar Skřivanová (80m), D60 Eliška Voráčková (oba závody), M12 Kryštof Milanovský (2m) a Martin Folwarczny (80m), M14 Samuel Svatek (2m) a Michal Klec (80m), M16 Dalibor Matoušek (oba závody), M19 Vojtěch Bžatek (2m) a Martin Šimáček (80m), M40 Antonín Šindelka (2m) a Michal Klíž (80m), M50 Jiří Mareček (2m) a Jozef Šimeček (80m), M60 Jaromír Baxa (oba závody).
Pár slov na konec: Osečná se ukázala jako docela ideální místo pro takovéto závody - takže můžeme doufat, že se sem ještě někdy podíváme, pokud se i během dalších let zadaří dohoda s lesáky a myslivci. Navíc když pro akci této velikosti je tu výborné zázemí, sportovní hala, jídelny i chatky na jednom místě ... a skvělý přístup kuchařek, to už je jen třešnička na dortu. :o)
Navíc tentokrát i zpráva delegáta (kdyby se vám zdálo, že se některé body opakují ze zpráv, které jsem sem tam sepsal v minulých letech, tak se vám to nezdá - například mám štěstí na pěkné závody):
• standardně dobrá soutěž se zajištěním všeho potřebného pro závody celostátní úrovně: náročné závody v kvalitním terénu, ubytování a strava v centru závodů;
– přínosem pro závodníky byly různé možnosti ubytování (chatky, tělocvična) v jednom místě;
– stravu lze označit za nadstandard, bez kterého se dá obejít, ale její zajištění je vždy plus.
Postřehy pro oba závody:
• základní informační servis zajištěn na samostatné webové stránce v minimalistickém pojetí: propozice, pokyny, předběžné startovní listiny a výsledky ve formátu PDF, časové lhůty pro zveřejnění informací dodrženy;
• schvaluji startovní listiny zveřejněné předem jako přínosné pro závodníky, i když pak dojde ke drobným změnám při finalizaci oficiální startovky (redukce mezer po absentujících závodnících v konkrétních kategoriích);
• časový rozpis v rámci vlastních závodů dodržen po všech stránkách;
• pro oba závody zvolen přesun do prostoru závodu po vlastní ose (s ohledem na vzdálenosti v sobotu vlastními vozidly, v neděli pěšky) s pevně určenými časy pro odevzdávku přijímačů a příchod do karantény v předstartovním prostoru;
• kladně hodnotím vybavení prostoru karantény pro delší čekání i za nepříznivého počasí (pořadatelské stany, mobliní toaleta);
• oproti zaběhlému standardu byla předem v pokynech zveřejněna poloha startu i cíle a závodní prostor – tento přístup nenarušuje regulérnost závodů, naopak všichni závodníci mají předem konkrétní informace (odpadají tradiční spekulace o poloze cíle a případná výhoda z předchozí znalosti prostoru);
• mapy aktuální (stav 2015 v obou případech) na papíru vyšší gramáže (drobnost, kterou závodníci ocení za deště, když nemají z mapy rozmočený hadr dřív než ji zasunou do mapníku);
• závody na dvou frekvencích (rozdělení kategorií viz níže u jednotlivých závodů); kladně hodnotím rozdělení tratí tak, že konkrétní kategorie braly všechny vysílače pomalé nebo rychlé, bez nutnosti přelaďování;
– staviteli se povedlo pro většinu kategorií postavit tratě se shodnými vysílači v obou závodech (z pohledu pravidel to nic neznamená, ale potěší);
• v obou závodech byly tři kontroly zdvojené (pomalá a rychlá na jednom místě, stejné číslo v souladu s pravidly);
– jak je uvedeno v protokolu, diskusi vyvolal způsob značení zdvojených kontrol, který byl v souladu s platnými pravidly AROB ČR, nikoliv s pravidly mezinárodními; pro zamezení dohadů lze pro příště doporučit přesně popsat způsob značení kontrol v pokynech;
• jury závodů jmenována s předstihem, při vlastních závodech neměla nic podstatného k řešení :o).
15. 10. 2016 – klasická trať 144 MHz, Hamr na Jezeře:
• terén se značným převýšením, mimo paseky a hustníky čistý, převážně jehličnatý les, místy skály (pískovcová patra, vrcholové výchozy);
– velikost mapy přiměřená pro klasickou trať, umožňující stavbu tratí bez nutnosti stavět kontroly do okrajových partií s jednoduchou dohledávkou a „potkávacími úseky“;
– v prostoru byly v souladu s pravidly vyšrafovány zakázané prostory, konkrétně přírodní památky Široký kámen, Děvín a Ostrý;
• tratě odpovídající úrovni soutěže, vzhledem k charakteru terénu relativně náročné;
– umístění startu a cíle (zhruba 1,25 km od sebe) umožnilo postavit přiměřené tratě pro dětské i dospělé kategorie, „pomalé“ kontroly (tedy včetně zdvojených) v relativně malém, ale dosti kopcovitém prostoru, dvě samostatné „rychlé“ kontroly ve vzdálenosti umožňující natáhnout přiměřené délky elitním kategoriím;
– kladně hodnotím dobré rozrůznění tratí, shodné tratě měly pouze D19/D35 a D50/M60, naopak všechny dětské tratě měly jedinečnou kombinaci kontrol (to se moc často nevidí);
– na základě vzájemné pozice startu a cíle na okraji mapy se dalo čekat, že tratě budou tvořit jednoduchý „oblouk“ po směru hodin, ale staviteli se povedlo připravit tratě s různými variantami pořadí i pro kategorie se 4 kontrolami;
– lesní silničku jdoucí středem mapy překonávaly při optimálním postupu pouze tratě kategorií s rychlými vysílači, silničku vedoucí k majáku pak všechny kategorie; v obou případech šlo o místní komunikace s minimálním provozem, na které byli závodníci předem upozorněni v pokynech a přeběh od majáku (začátek cílového koridoru) byl hlídán pořadatelem;
– délky tratí dětských kategorií odpovídaly pravidlům s výjimkou kategorie M14 (3,5 km), zde je ovšem v pravidlech zbytečně úzké rozmezí 4–5 km a v kopcovitém terénu byla uvedená délka zcela dostačující (viz dosažené časy, hodina je až dost, i když zřejmě ani závodníci na předních místech se nevyvarovali ztrát);
– navzdory ustanovení v pravidlech (bod 17.1) považuji u starších kategorií (od MD16) za vhodné při posuzování dodržení směrných časů brát v úvahu spíše časy vítězů než efektivní časy prvních tří: konkrétně v kategoriích D19 a D35 by se vítězky v pohodě vešly do tolerance, ale ztráty dalších závodnic posouvají efektivní časy za hranici; časy vítězů odpovídají směrným časům ve všech kategoriích s výjimkou M60, kde to ovšem lze přisoudit spíše samotým závodníkům (srovnej s časy D50 na shodné trati);
• start a cíl přehledně organizovány, bez připomínek;
• umístění kontrol OK, viditelnost v terénu přiměřená;
– rozmanité umístění kontrol vzhledem k reliéfu terénu: na vrcholech, svazích i na rovině pod kopci; lze konstatovat, že i vysílače umístěné relativně nízko bylo možno v průběhu závodu dobře zaměřit;
– v určitých místech zaznamenáno ovlivnění příjmu signálu (osobně na silničce jdoucí středem mapy, možná i jinde), zřejmě mohlo být způsobeno přítomností vedení (nebo potrubí apod.) pod povrchem (to je dost možné vzhledem k nedávné těžbě v prostoru); takovéto jevy však pořadatel nemá šanci předem odhalit v plné míře a je na závodníkovi, aby se s tím vypořádal.
16. 10. 2016 – klasická trať 3,5 MHz, Osečná, osada Podvrší:
• v případě nedělního závodu pořadatel umožnil odevzdávku přijímačů ráno v centru závodů (s pořadatelským odvozem) jako alternativu k povinnosti odevzdat přijímač do určené doby na startu; v tom případě pak závodníkům stačilo dorazit až na svůj start, resp. do času určeného pro vstup do předstartovní karantény;
• terén stejný jako v sobotním závodě (kopcovitý, mimo hustníky dobře průběžný), ale bez skal;
– velikost mapy přiměřená pro klasickou trať, další komentář by byl shodný se závodem 144 MHz;
• tratě podobně náročné jako v sobotu, odpovídající charakteru terénu a úrovni soutěže, přiměřené pro dětské i dospělé kategorie;
– i zde kladně hodnotím dobré rozrůznění tratí, shodné tratě měly pouze D19/D35, D14/D60, D50/M60 a D20/M19 (to je jediná shoda, která podle mě být nemusela, junioři mohli klidně mít delší trať bez 5);
– podobná vzájemná pozice startu a cíle (zhruba 1,25 km od sebe), opět se povedlo připravit pro řadu tratí různé varianty pořadí, které s ohledem na převýšení mohlo hrát zásadní roli i v případě kratších tratí s relativně blízkými kontrolami;
– „pomalé“ kontroly (tedy včetně zdvojených) i zde v relativně malém, ale kopcovitém prostoru, dvě samostatné „rychlé“ kontroly byly tentokrát „odhozeny“ na druhý konec mapy a tato stavba nabídla elitním kategoriím zajímavou trať s dlouhým přeběhem (zásadní volba postupu) a relativně blízkými kontrolami v závěru, kde rozhodovala volba pořadí, realizace postupu i dohldávky;
– délky tratí dětských kategorií odpovídaly pravidlům s výjimkou kategorie M14 (3,7 km); nebudu zde opakovat slova ze 144 MHz, jen zdůrazním, že úroveň tratí byla v obou závodech přiměřená (bez ohledu na čísla v pravidlech) a dosažené časy tomu odpovídaly;
– i v tomto závodě beru při posouzení směrných časů pro starší kategorie (od MD16) v úvahu vedle efektivních i vítězné časy, zejména v méně obsazených kategoriích; tyto časy odpovídají směrným časům ve všech kategoriích s výjimkou M40, kde to ovšem též lze přičíst na vrub závodníkům;
• start a cíl přehledně organizovány, bez připomínek vyjma následující;
– oproti pokynům se změnila délka cílového koridoru: zatímco v sobotním závodě lze přimhouřit oko (namísto 250 m zhruba 150 m, budiž), v neděli mělo být 150+20 m (oboustranný závěr koridoru), ale skutečný doběh od majáku nebyl o moc delší než těch 20 metrů (není to nic proti pravidlům, ale na základě předem známé informace si závodník rozvrhuje síly v závěru závodu – může to hrát roli, kdyby šlo o sekundy); na druhou stranu tato informace byla k dispozici na startu (pak je věcí závodníka, zda si jí všimne);
• umístění kontrol OK, viditelnost přiměřená, slyšitelnost dobrá, taktéž bez dalších připomínek.
Závěrem:
• při psaní komentáře o zakázaných prostorech mě napadá, do jaké míry při konkrétním závodě brát v úvahu veškerá maloplošná chráněná území v prostoru závodu [tedy zde ještě Jelení vrchy a Rašeliniště Černého rybníka – pro vyznačení v mapě to není třeba obíhat v terénu, přesné hranice MCHÚ by měly být zobrazené na https://geoportal.gov.cz/web/guest/map (při vhodném přiblížení), ale lze vzít i obrysy z http://www.mapy.cz (koukám že jsou shodné, zřejmě stejný zdroj)]; je to ke zvážení vždy v konkrétních případech a záleží na účelu ochrany, skalnímu výchozu pár běžců neublíží, zatímco na botanickou nebo zoologickou lokalitu může být vhodné brát ohled (ale mezi námi, při stavbě tratí jarního MČR u Řásné jsem na to ani nemyslel...);
• ještě poznámka ke směrným / efektivním / vítězným časům: dost podrobně to již rozebral Jakub Oma v závěru zprávy delegáta na jaře a do značné míry se s jeho názorem ztotožňuji – zejména v kategoriích s menším počtem závodníků a značnými časovými rozestupy i na předních místech může být dodržení efektivních časů prvních tří pro stavitele takřka neřešitelný problém (anebo může postavit trať, kterou vítěz půjde za 40 minut, což zase bude na úkor kvality dané tratě…); v podstatě absurdní situace nastává v případě kategorií se 4 a méně závodníky, kde obsazení kategorie nestačí na udělení výkonnostních tříd (i na soutěži 1. stupně), ale pro směrný čas byl měl být počítán i výkon posledního nebo předposledního závodníka;
• více na stránkách soutěže, viz http://www.foxteamturnov.cz/mčr-2016.php;
• vše, co v tomto textu není blíže komentováno, bylo z mého pohledu v pořádku;
• díky za takové závody a rád příště přijedu zas.
Brno, 24. 10. 2016 Petr Hrouda
Na okraj: Koukl jsem ze zvědavosti, zda jsou ještě původní informace na stránce MS 2004, a už ne, už je tam tohle. Kdybyste nevěděli o čem to je, tak tady je překlad. (Jen si říkám, jak se asi chudáci v salonu uživí, pokud se vrátí starý dobrý trend - ale co, třeba to do Japonska hned tak nedorazí. :o)
10. 10. 2016
Domácí sezónu vrcholných závodů v OB uzavřelo jako vždy mistrovství ČR štafet a klubů a přineslo pár výsledků, na které budou medailisté asi hodně dlouho vzpomínat - zmiňme bronzové družstvo Slovanu Luhačovice v hlavní kategorii dospělých (zase jednou se ukázalo, že i tým nepyšnící se hromadou hvězdných jmen může dosáhnout hodně vysoko) a mistrovský titul žáků Pražské oblasti, která po vyrovnaném výkonu nechala za sebou dlouholeté favority a obvyklé vítěze z východních Čech. Výsledky a vše okolo nabízí stránky závodů, je tam i kompletní přehled map (tady jen drobná ochutnávka /179 kB/) a GPS tracking těch nejlepších, objektivní komentář naleznete u Bédi i leckde jinde.
Tady ještě jedna subjektivní poznámka: Proč se vlastně jezdí na tohle mistrovství? Pro čest a slávu, jak vám nepochybně řeknou Žabiňáci, Hradečáci a další chrti? Pro společnou radost, když se zadaří? Ale třeba taky proto, že tu člověk může potkat lidi, které dlooouho neviděl. :o) /... a bratře promiň, že jsme se tam akorát minuli. Tak se zpožděním všechno nej k nedávným kulatinám!/
Ještě odbočka na politickou notu s otřepaným vtípkem: Stojí chlap na ulici a mává rukama. Přijde k němu druhý a ptá se: "Co to děláte?" - "Odháním slony." - "Vždyť tady žádní nejsou." - No vidíte jak dobře to dělám!" ... Tak asi podobně vyznívají plakáty SPO a SPD "Zastavili jsme uprchlíky" (viděno konkrétně v Pardubicích na nádraží).
5. 10. 2016
Kdo by čekal, že první příspěvek po "prodloužených prázdninách" nebude sportovní, ale "politický"? No, už je to tak.
Přistál nám ve schránce leták spolku Brno+ vyzývající k jedinému: nechodit k referendu o přestavbě železničního uzlu Brno (zjednodušeně přestavbě nádraží, i když přestavba samozřejmě zasáhne i sirší okolí). Pokud jde o demagogii, dosud v mých očích vedli zastánci referenda se svými plakáty po celém městě "Takto nás mají rádi" zobrazujícími tvář se zalepenými ústy (žádný věcný argument, jen hra na city) - ale "propagační materiál" spolku pana Kotziana je přece jen na vyšší úrovni - jde o demagogii tak dobře propracovanou, až může působit přesvědčivě. Nejde jen o hesla typu "referendum je v rozporu se zájmy města" nebo (na jiné stránce) dokonce se zájmy občanů kraje, kteří cestují vlekm z/do Brna (taková hesla by sama o sobě asi na přesvědčení nestačila), ale o údaje, které jsou čtenáři předkládány k uvěření umně kombinovány s "hraním na city" - varianta s opravou stávajícího nádraží by byla katastrofou pro město, znamenala by vymazání Brna z mapy evropských dopravních tras, ...
Se spolkem pana Kotziana se lze shodnout v jednom - Brno změnu nádraží výhledově potřebuje. Že moderní hlavní nádraží je přínosem, můžeme v minulých letech vidět v sousedních zemích - viz "de novo" postavený Berlin Hauptbahnhof nebo totální přestavbu Wien Südbahnhof do podoby průjezdného nádraží. Současný stav brněnského nádraží, kde rychlíky o deseti vagónech jsou ve stanici dvakrát esovitě prohnuté, je tristní a přestavba v daném místě má skutečně dost omezené možnosti - při sebelepší snaze tady rovné kolejiště asi nepostavíte a přidání dalších nástupišť asi také není moc reálné (prostor směrem k obchoďáku by byl, jen už si nedokážu představit, jak tam vykroutit koleje z příjezdových směrů, aby peróny měly nějak rozumnou délku). Z tohoto pohledu vychází lépe výstavba nového hlavního nádraží v jedné z odsunutých variant - navíc bez omezení (ne-li přímo vyloučení) provozu hlavního nádraží, které by s sebou rekonstrukce ve stávající podobě přinesla na několik let.
Spolek Brno+ ovšem pod maskou "varování před referendem" prosazuje variantu "Řeka", tedy v místě tzv. "dolního nádraží" jižně od autobusové stanice Zvonařka (dnes normálně nevyužívané pro osobní dopravu, ale Brňané si možná vzpomenou, jak tudy jezdily mezinárodní vlaky v době rekonstrukce hlavního násraží před pár lety). Ve svém letáku se snaží vyvrátit "tři lži o variantě Řeka", tak se na to podívejme trochu zblízka:
- "varianta Řeka slouží zájmům pozemkových spekulantů": Bohužel více než občanští aktivisté, kteří s tímto tvrzením v minulé dekádě přišli, je má na svědomí vládnoucí garnitura ODS z doby primátorů Duchoně a Svobody (jejichž je pan Kotzian přímým pokračovatelem), která své (v očích občanů domnělé) napojení na podnikatele ve stavebním byznysu nechtěla potvrdit, ale nedokázala věrohodně vyvrátit. Brno+ tvrdí, že "veškeré železniční stavby proběhnou na pozemcích, které vlastní stát nebo České dráhy", zatímco soukromé pozemky jsou pouze v tzv. Jižním centru a jejich zástavba se netýká projektu přestavby železničního uzlu. Že lukrativnost pozemků v Jižním centru souvisí s polohou nového nádraží, je tak nějak taktně zamlčeno. (Jen tak na okraj, Jižní centrum je prakticky komplet v záplavovém území pro stoletou vodu, viz mapu záplavových území.)
- "varianta Řeka je vysoce nákladná": Brno+ tuto "lež" vyvrací přímým tvrzením, že "Bez vysokorychlostních tratí má varianta Řeka stát 19,6 mld. Kč, zatímco varianta Petrov 21,2 až 31,3 mld. Kč podle toho, jak nákladná bude stavbní příprava na další etapy. Včetně vysookorychlostních tratí je verianta Petrov o 10 miliard korun dražší." Vidí oni vůbec, co napsali, když porovnávají částku s VR tratěmi oproti částce bez VR tratí? Nebo si opravdu myslí, že čtenář je takový vůl?
Osobně mi tedy vychází jako optimální řešení varianta Petrov. Je zde možnost výstavby moderního nádraží pro dálkovou dopravu a zároveň propojení se stávajícím nádražím do jednoho uzlu - pod Petrovem nástupiště pro dálkové vlaky, na "starém nádraží" (tedy tom stávajícím) příjezdy a odjezdy lokálních vlaků (optimální pro občany kraje, dojíždějící do Brna za prací). Jasně, takováto soustava dvou centrálních nádraží by šla i při variantě Řeka, výsledkem by byla situace obdobná Praze (hlavní a Masarykovo nádraží), ale není to zrovna ideální.
P.S.1: Otázky referenda jsou asi formulovány právnicky čistě, ale pro normálního člověka těžko srozumitelně a přitom "s otevřeným koncem". Zejména ta druhá asi dává možnost různého dalšího vývoje bez ohledu na to, jak referendum dopadne.
P.S.2: Brno+ není v principu nic jiného než spolek aktivistů podobných těm, proti kterým vystupují, jen s opačným názorem. Proč ale vydání jejich propagačního letáku finančně podpořil Jihomoravský kraj, když zároveň "Materiál nevyjadřuje stanovisko Jihomoravského kraje k účasti v referendu", to je mi záhadou.
V červnu až září 2016 si Hroudokaps udělal prázdniny.
30. 5. 2016
Kompletní medailovou sbírku má na kontě Česká republika z právě skončeného mistrovství Evropy - bronz mužů ze závěrečného závodu štafet (Petržela, Šedivý, Král), stříbro vozíčkářské štafety trailařů (Doležalová, Hůlka, Kosťová) a mistrovstký titul Pavla Kurfürsta v Temp-O.
22. 5. 2016
Prvním závodem odstartovalo na severu Moravy mistrovství Evropy v orientačním běhu, vše najdete na přehledné a informacemi nabité stránce mistrovství (škoda typografické chybky v záhlaví, číselný rozsah se píše bez mezer, tedy 21–28 05 2016, ale to je fakt detail). Doporučuji si všimnout přehledu informací k prostorům jednotlivých závodů, konkrétně kdo co staví - je rozhodně dobrý nápad, že důvěru stavět tratě na vrcholné akci dostali borci z různých koutů republiky. No a kdo by se nechtěl prokousávat stránkami ME, tak vše podstatné na jedné stránce nabízí tradičně Béďa.
Po měsíci opět orienťák na oblastní úrovni - 5. jihomoravská liga je zároveň na jaře poslední na okraji Brna, za zbylými závody už v červnu pojedeme do Ivančic, na Vysočinu a na Hanou. Jak vypadá les v prostoru zdánlivě dost "bílé" mapy nad Říčkou, to už leckdo mohl tušit z loňských oblastních štafet; dnes se šlo hned od Mariánského údolí, ale přímo prudkým svahům se tratě víceméně vyhnuly (viz mapu, 194 kB). Výsledky a další informace hledejte na stránce pořadatele.
V mezidobí mmezi nároďáky (co byly) a různými nominačkami (co budou v příštích týdnech, ať už žákovské nebo dospělácké) je čas na brněnský přebor na krátké trati. Po loňském výletu za Brno letos mezi Novým Lískovcem a Kohoutovicemi (viz mapu, 200 kB), tratě o fous delší než by se na krátkou slušelo a když připočteme že šlo o dvoumetr, tak patřičně krátce si v lese pobyli jen Lucka Matulová, Jirka Mareček a nejrychleji na juniorské trati Martin Kinc (ten by dnes pravděpodobně porazil všechny). Výsledky a mezičasy vizte na pořadatelské stránce SK Radiosport.
Před lety se mezi Svratkou a Ponávkou konaly Bílovické krpály, letos pro změnu Brněnské bergle - název závodu se mění, terén zůstává: prostě kopce. Úvodní nároďáky sezóny 2016 využily čerstvou mapu z mistrovství Moravy (mezi Ořešínem a Útěchovem, viz níže), někteří tedy již tušili do čeho jdou (nevím zda to byl důvod k radosti :o). Netradičně dva závody v pásmu 80m coby nouzové řešení (ale v danou chvíli nejlepší možné) - škoda že kolize s radioamatérským závodem (která vyloučila 2m v tomto termínu) unikla všem při skládání termínovky. Na tomto místě si dovolím poděkovat vedení Asociace ROB (ve spolupráci s pořadateli této soutěže a červnových nároďáků, kde se zas poběží dva dvoumetry) za efektivní jednání a rychlé poskytnutí informací o vynucených změnách (stejně jako závodníkům, kteří to myslím přijali bez mrknutí oka). Nejvíc asi mohl litovat Petr Matula coby stavitel nedělního mistrovství ČR na krátké trati, kterou se snažil vyladit na dvoumetr (včetně analýzy časů na tomto pásmu v jednotlivých kategoriích v minulých letech) a když z toho pak byla osmdesátka, jsou některé vítězné časy docela krátké. Ale přeorávat vyladěné tratě na poslední chvíli by byla blbost a leckdo byl možná rád, že po sobotní drsné klasice to v neděli rychle odsejpalo.
Triumfy v hlavních kategoriích mají na kontě Hanka Fučíková (klasika), Bětka Léharová (krátká trať) a mezi muži dvakrát Jakub Oma (další příčky si prostřídali Jakub Šrom a Andrej Gomzyk), plný bodový zisk si v prvních dvou závodech připsali i Kačka Bžatková (D19), Jitka Šimáčková (D35), Renata Čadová (D50), Vojta Sobotka (M14), Tonda Šindelka (M40), Ján Turský (M60) a Ryszard Bykowski (M70). Vše důležité hledejte na stránkách soutěže.
Jihomoravské oblastní přebory v ROB se letos vrátily do oblíbeného termínu před prvními nároďáky. Po několika letech návrat do Ruprechtova, tedy terén Drahanské vrchoviny, místy čistý les, místy trochu zarostlý, do prudkých svahů nad Rakovcem se tratě naštěstí moc nedostaly. Obvyklé složení závodů, tentokrát nebyl dlouhý víkend, takže vše ve dvou dnech. Tady je mapa klasických tratí (270 kB), odkazy na komentovanou fotogalerii a výsledky: klasické tratě, sprint + foxoring.
25. 4. 2016 (mapy doplněny 21. 5. 2016)
Mistrovství Moravy a zároveň 4. jihomoravská liga v OB oprášily po čtvrt století prostor známý jako Katov. Nic moc pro příznivce jemné mapařinky, naopak terén fyzicky těžký, kopce nahoru dolů a již v dubnu les pěkně (no, spíš nepěkně) zasekaný. Zkrátka něco pro vyznavače drsné klasiky, kterým ještě měly zbýt potřebné síly na nedělní štafety. Tady jsou stránky závodů se všemi potřebnými informacemi a tady mapy s tratěmi sobotního závodu (599 kB).
Výběrové soustředění reprezentace ROB již tradičně určuje konečnou sestavu národního týmu pro nadcházející sezónu; letos proběhlo zároveň i pro veterány jako první nominační závody na MS. Optimální bylo využití tréninkových map z loňského ME + závodní mapy pro foxoring; ten dal většině lidí asi nejvíc do těla (pro "rychlejší" kategorie v pohodě, pro starší vetoše zbytečné zatažení tratí do nejtěžších partií lesa s dlouhým přeběhem k cíli), zatímco klasické tratě byly spíše kratší (na dvoumetru se vítězné časy přiblížily k půlhodině, to už tu dlouho nebylo :o). Tady jsou mapy s tratěmi: klasické tratě (481 kB), sprint a foxoring (568 kB).
Mezi ženami se po mateřské pauze úspěšně vrací Lucka Matulová (i když pozice Bětky Léharové jako jedničky týmu asi ani letos nedozná změn), v mužích je s Fučíkem a Omou v první trojce Jakub Šrom (loňskou sezónu vynechal pro zranění), v juniorech jsou na špici Kinc, Bžatek a Priessnitz (ale v obou kategoriích uvidíme, jak v pozdějších závodech promluví do pořadí zde nepřítomní bratři Šimáčkovi) a mezi juniorky razantně vkročila Danča Trpáková.
Drobná střelba do vlastních řad: Nevím zda je dobrý nápad v zahliněných botách z lesa chodit až do pokojů (včetně těch, kde je na zemi koberec).
O mistrovství ČR v nočním ROB a na dlouhé trati si můžete přečíst na webu Asociace ROB ČR a u Jakuba Šroma, kompletní servis je pak na stránce závodů: výsledky, mapy, odkaz na fotky, videoreportáž (když řeknu že amatérská, nemá to být ve zlém, ale že reportáž odpovídá možnostem :o).
Z pohledu pořadatele bych zpětně zmínil jednu věc (v zásadě "okrajovou"), totiž že v sobotu jsme (překvapení pro obě strany) zjistili, že v témže prostoru se konají nominačky rakouské reprezentace v OB. Ono je vcelku logické že jsme o sobě nevěděli - Rakušané (resp. český partner, který jim akci zajišťuje) si ohlídají, aby nešli do kolize s českými závody v OB, ale nesledují už kalendář ROB (kde je uvedeno i místo konání), zatímco robáci se také snaží vyhnout orienťáckým akcím, ale nemohou mít ponětí o nehlášených (míněno v oficiálním kalendáři ČSOS) akcích jiných týmů. Co je ale důležité: v pohodě jsme se dohodli, že v neděli se sice naše tratě sejdou v čase a prostoru (ani jedno není možné posunout do odpoledne, když na obou stranách to někteří závodníci mají domů stovky kilometrů), ale prostě každý upozorníme své lidi, že v lese jsou i jiné kontroly - a nevím o problému. Všechno jde, když se chce. :o)
... a nejhorší ze všeho jsou dobroserové. Za státní prachy si založí neziskovku a začnou pomáhat (dosaďte si teď koho chcete - migrantům, cikánům, bezďákům, ...). Stručná zmínka v partě lidí středního věku - za "obecného" souhlasu nebo aspoň mlčení. Klopím hlavu, pomáhat někomu se teď zkrátka nenosí a mohl bych se mezi kamarády ztrapnit... :o(
P.S. Že "dobroserové" nejsou tak vidět jako nositelé opačných názorů? Jestli to nebude tím, že raději dělají svou práci než aby ventilovali agresivitu.
3. 4. 2016
2. jihomoravská oblastní soutěž v ROB: Kopce na západ od Brna vystřídaly kopce na sever od Brna. Relativně čistý les, nová mapa, přiměřené délky a kontroly namíchané tentokrát lépe, i když se tratě obou pásem také prolínaly (viz mapu s tratěmi /156 kB/). Dvě výhry v mužích si odnáší Jakub Šrom, pokaždé před Karlem Fučíkem; dvě druhá místa má mezi ženami Iva Matulová, dopoledne ji těsně předstihla Vlasta Podešvová, odpoledne pak Lucka Matulová. Více na pořadatelské stránce SK Radiosport.
1. jihomoravská liga byla rovnou i oblastní mistrovství na krátké trati. Za prvé dobrá volba terénu (i přes možné námitky, že místy to nebylo moc na běh), ve skalkách nad Rakovcem se dá middle akorát zkazit a to se staviteli nepovedlo. :o) Trať obstála i ve světle nedávných diskusí, že middle nemá být jen řádka kontrol za sebou, ale vhodné je i střídání tempa, klidně pár set metrů letecký postup, po kterém je třeba včas zabrzdit, správně odbočit a dohledat. Tady jsou mapy s tratěmi (271 kB) a tady stránka závodu.
1. jihomoravská oblastní soutěž v ROB: Není zrovna ideální, když jsou kontroly v lese namíchané tak, že děcka dopoledne narazí na ty odpolední (viz mapu s tratěmi /299 kB/). Klobouk dolů před těmi, co si toho všimli, a ostatním snad může být útěchou jen to, že mít o kontrolu míň je na oblastce menší průšvih než kdyby to přišlo za pár týdnů na "velkých" závodech. Pokud jde o výsledky, tak zajímavé je třeba dopolední srovnání časů Vlasty Podešvové s juniorskými reprezentantkami, zatímco odpoledne si na holkách smlsla Hanka Fučíková; mezi chlapy ovládl dvoumetr Kuba Šrom, na osmdesátce ho o minutu porazil Petr Matula.
Bílovický koláč byl závěrečným závodem letošní OBligy; tentokrát poprvé ne jako sprint po obci, ale jako lesní závod s parametry zkrácené tratě. Ideální možnost využít les mezi údolími Svitavy a Melatína v zimě, když není tak zeleně zapráskaný jako během sezóny. Škoda chybky s prohozením kontrol, dvakrát škoda že to potkalo dětskou trať - inu stane se a na zimní lize budiž odpuštěno. Tady je mapa s tratí (169 kB) a tady stránka závodu.
Ohlédnutí za parlamentními volbami na Slovensku: Raději nemalovat čerta na zeď, ale kdo by se před pár lety nadál, že půlstoletí starý film může být zanedlouho krutě aktuální. Kdo neviděl, tomu vřele doporučuji shlédnout Obchod na korze - oskarový film o tom, jak tlaky z okolí v těžké době semelou myšlení slušného člověka, o stádním efektu "normálních lidí" nemluvě...
Ostatně nedělám si iluze že víceméně podobně by dopadly volby u nás. Kolik procent by asi dostala strana spřažená s entomologem, pro kterého jsou jinověrci jen obtížný hmyz, proti němuž je třeba bojovat? (Pravda, ať jsme objektivní, pro určitou sortu jinověrců jsme tím hmyzem k likvidaci my...) Ale jak snadno se vlastně člověk nechá zblbnout, je krásně popsáno v tomto experimentu. (Nechci paušalizovat ve smyslu že mladší se nechají snáz strhnout charismatickým vůdcem, ono to vůbec nemusí platit, ale na druhou stranu proč získal Kotleba 22 % u prvovoličů?)
26. 2. 2016
OBliga spěje k závěru, na pořadu byl O-mikron - podruhé v prostoru mezi Královým Polem a Černými Poli, jen tentokrát výřez posunutý víc k jihu. Ta jižní půlka kolem stadionů a Bobycentra se ukázala být jako dost plonkový prostor - toho si byl stavitel zřejmě vědom, takže tudy tratě protáhl až v závěru a navíc sem zařadil taktickou volbu ze tří kontrol (viz pokyny), a to hned dvakrát po sobě, takže kombinací byla celá řada (a jak ukazují výsledky, volby se docela různily). Většina závodu se šla zase na Planýrce za královopolským obchoďákem, tedy v orientačně ne zcela lehkém prostoru s mozaikou otevřených plocha, trnitých křovin a náletových porostů. Mám ale pocit že tím je kouzlo prostoru vyčerpáno a příště zas třeba v nějakém "runner-friendly" terénu. :o)
Mezi muži triumfoval Vláďa Kelbl před Tomášem Hiklem a Luďkem Finstrlem, v ženách si výhru připsala Natálka Hiklová před Terezou Korpasovou a Martinou Jindřiškovou. Tady jsou mapy s vybranými tratěmi (267 kB) a odkaz na stránky závodu (kde jsou i mapy všech kategorií).
Únorová odbočka do severních Čech, konkrétně do Teplic, kde po loňské úspěšné premiéře podruhé uspořádali Vokoberg - 24hodinový závod po Českém Středohoří, letos i s bodováním, kterým se závod přiblížil klasickému rogainingu. (Rozdíly by se samozřejmě našly - tady si mapu zajistí každý sám, je povoleno používat GPS, prémiová Milešovka představuje vícenásobnou kontrolu - kdo chce vědět víc, ať si stáhne rozpis.)
Spíš než objektivní popis nebo snad nějaké hodnocení akce sem teď (po dvou týdnech regenerace :o) hodím pár osobních postřehů z trati, viděné v závěsu za motorovou myší jménem Martin Baier. Nemůžu začít jinak než poděkováním:
(1) že dokáže parťáka ždímnout, často opakované "můžeme běžet?" bylo zvlášť v noční části kolikrát impulsem, bez kterého už bych se možná sám nerozběhl;
(2) za částečně úspěšné pokusy eliminovat nezkušenost spoluběžce s tímto typem závodu (pokud jde o rozložení jídla a pití);
(3) a hlavně že dokázal ignorovat nadávky, kterých si během závodu vyslechl dost a dokázal je pouštět druhým uchem ven.
Pořadatelské avízo, že ani letos nepůjde oběhnout všechno v limitu, se i tentokrát naplnilo. Sice při 900 bodů z 990 možných to vypadá, že vlastně nechybělo moc, ale ve skutečnosti by to bylo ještě pár hodin navíc. Kopce ve Středohoří jsou fakt docela strmé a s postupujícím časem člověk i na malé hrbky leze docela dlouho ... o nočním výplazu k vytoužené občerstvovně na Milešovce (3 kiláky za hodinu) nemluvě.
Jak kdo šel, se můžete podívat na mapě s tratí (trasy nezadali všichni, ale z prvních sedmi párů chybí jen jedna trasa) - a je co srovnávat, nikdo nešel úplně stejně jako soupeři. Pro pořadatele dobrá vizitka, nepostavili jednoznačné pořadí (kromě úseku za Labem, ale tam zas šlo jen prvních pět dvojic, to zajímavé se dělo v západní části) a leckde to nebylo primitivní ani pokud jde o postupy mezi kontrolami. Výsledky ke stažení (včetně mezičasů od závodníků) a vše další je pak na stránce závodu.
31. 1. 2016
Půlku zimy máme za sebou a do druhé poloviny se před týdnem přehoupla i OBliga - konkrétně Radostickým sprintem, který tradičně navazuje na dopolední závod Brněnského běžeckého poháru ve stejnojmenné obci. Však si také někteří drsňáci rádi dají do těla po ránu i odpoledne. :o)
Pavel Ptáček přimapoval další kousek lesa kolem vrchu Sirotek, a tak letos mohl být celý závod v lese (jen škoda že se to netýkalo "dětských" kategorií K a HDD, které sice měly start a cíl hned u centra, ale zase běhaly po vesnici). Pro "dospělé" D a H letos spíš krátký middle (něco přes 20 minut), vzhledem ke sněhu jako dostih s hromadným startem - že se v kontaktu se soupeřem dá pěkně vyplašit i na jednoduchém postupu, předvedli v závěru Petr Matula s Tomášem Hiklem; Ondra Novotný tak mohl dobíhat s pohodlným náskokem a druhé místo spadlo do klína Jirkovi Zelinkovi. Mezi ženami doběhla též s pohodlným náskokem Natálka Hiklová před Terezou Korpasovou, třetí příčku urvala Míša Jurčová, když v závěru předstihla Ladu Jemelíkovou. Tady je stránka závodů a tady příklady map s tratěmi (406 kB).
Jednou větou ještě o týden zpátky: díky Rendovi Humlíčkovi a klukům za pomoc se startem/cílem Návratu ke kořenům a panu Polákovi za poskytnutí zázemí U strakatého koně (i když měl ten den sám pěkný frmol).
Všechno jde, když se chce aneb palec nahoru pro Železnici Desná! Po povodních 1997 prakticky na odpis, podemleté náspy, stržené koleje - v novém tisíciletí opět páteřní linka mezi Šumperkem a Kouty s frekvencí spojů, kterou může závidět leckterá větší železniční trať, o autobusových linkách nemluvě. Na nezájem cestujících si rozhodně stěžovat nemůže a když je zájem na straně provozovatele i místních obcí a podaří se sehnat finance, dočkáme se v brzké době další elektrifikované lokálky.